Takřka všichni lidé mají vášeň pro sbírání, ačkoliv v různé kvantitě. Snad každý z nás touží vlastnit něco cenného, co nemá nikdo jiný. I proto je koníčkem mnoha lidí sběratelství, kde mnozí doufají, že právě oni získají vytoužený „zlatý grál“ a že jejich sbírka bude jednoho dne velmi cenná.
Jednou z věcí, které se tímto způsobem sbírají, jsou i modely aut MacModel. Ty jsou poměrně rozšířené, najdeme je prakticky všude. Problém však je, že jsou často prodávány jako hračky, nikoliv sběratelské kousky. Ovšem to jsou pouze ty levnější.
Pak zde samozřejmě máme ony skutečně realistické kousky, které opravdu nejsou určeny na hraní. Ty pak stojí velké peníze, a mnohdy jsou vyráběny v limitovaných edicích, což jejich cenu ještě zvyšuje. Přesto je právě o ně mezi sběrateli největší zájem.
Zde jsou tito lidé přesvědčeni, že ačkoliv nyní sice za onen model zaplatili mnoho peněz, jeho cena postupem času vzroste až několikanásobně. Nakonec jej tedy budou moci prodat s velkým ziskem, případně se chlubit tím, jaký kousek ve své sbírce mají.
To je však jen málokdy ten případ. Na co lidé zapomínají je fakt, že cena není určována jen vzácností a výrobní cenou dané věci, ale také poptávkou. Pokud o ni nikdo nebude stát, pak její hodnota rozhodně nebude vysoká, ať už jsme za ni dali jakoukoliv částku.
S čím většina sběratelů také příliš nepočítá, je inflace. I když se tedy může zdát, že hodnota skutečně v průběhu let stoupá, stačí jen započítat inflaci a hned zjistíme, že to není až tak žhavé, jak to na první pohled vypadalo.
To však samozřejmě neznamená, že lidé nemohou sbírat cokoliv zkrátka jen proto, že je to baví, případně proto, že se jim daná věc líbí, bez ohledu na to, jakou bude mít za pár let hodnotu. Tito lidé jsou pak skutečnými sběrateli, a paradoxně právě jejich sbírky mají největší hodnotu.
